Úspory energie

Nízkoenergetická výstavba

Koncepce nízkoenergetické výstavby je takové pojetí situování, sofistikovaných technologií a využití stále efektivnějších stavebních prvků a hmot, navržené a vystavěné tak, aby celková investice na návrh a výstavbu byla navrácena díky minimálním nákladům na provoz domu. Nízkoenergetická, nebo-li trvale udržitelná výstavba má budoucnost nejen z hlediska nutnosti řešit globální a společensko-environmentální trendy, ale stále se jeví jako schůdné řešení nákladů na provoz domu a ekonomických souvislostech (situace na světovém trhu s energiemi).

Principy nízkoenergetické výstavby

Výstavba nízkoenergetických domů uvádí v soulad systémy a stavební prvky. Měla by respektovat některé základní předpoklady nízkoenergetické výstavby:

Poloha, tvar, půdorys, uspořádání prostoru domu má vliv na spotřebu energie.
Orientace a velikost oken umožňuje využití pasivních solárních zisků.
Vysoký izolační standard pláště staveb zajišťuje minimální tepelné ztráty.
Eliminace tepelných mostů.
Zajištění vzduchotěsnosti a efektivní cirkulace vzduchu.
Technologie akumulace tepla a elektrické energie.
Úsporné spotřebiče, využití slunečního záření, tepelné energie produkované spotřebiči a obyvateli domu.

Jak je definován nízkoenergetický dům?

Podle norem jeto takový dům, který má zvláště nízkou spotřebu energie na m² vytápěné obytné plochy. Běžná spotřeba odpovídá 144 až 192 kWh/m²a, zatímco jako nízká je definována mezi 5 až 50 kWh/m²a, zdroj: Humm, Othmar 1999: Nízkoenergetické domy.

Existují však stále extrémnější řešení výstavby, která mají spotřebu ještě nižší, například nulové domy nebo pasivní domy, které díky uplatňování principů nízkoenergetické výstavby produkují takové množství energie (například ze slunečních zisků), které umožňuje vytápění domy bez nutnosti dalších vnějších zdrojů energie, což znamená, i přes poměrně vysoké realizační náklady, dlouhodobě návratnou investici.